Zlato na 10 000 dolarech za unci: Žádný sen, možná již brzy skutečnost

14. 3. 2017

Fed se chystá dolar oslabit, zvrátit současný průběh by tak mohl už v dubnu nebo květnu. Co se stane poté se zlatem? Bude opět růst, protože Fed bude zlevňovat americkou měnu, a budeme svědky silného býčího trendu? Dá se očekávat, že zlato vzlétne natolik, že do konce roku by mohlo atakovat hranici 1300 až 1400 dolarů za unci?

Trochu matematiky 
M1 kombinovaná peněžní zásoba, tedy transakční peníze, určené na nákup a prodej zboží a služeb v nejbližším období, je asi 24 bilionů dolarů. Sem patří i peníze USA, Číny, eurozóny a Japonska. Tyto čtyři subjekty vytvářejí více než 70% světového HDP.
Zlata je oficiálně ve světě asi 33 000 tun. Do toho nepočítáme soukromé zlato. Takže pokud bychom chtěli obnovit zlatý standard, kolik zlata potřebujete na zálohu peněžní zásoby? Odhadem asi kolem 40%.
Z historického hlediska centrální banky takto silně nepodporují zlaté standardy. V 19. století, například Bank of England, měla jen asi 20% zlatého krytí. Ve většině období z 20. století, měli USA 40% zlatého krytí. Čili by se dalo použít i vyšší číslo než 40%, protože by to pomohlo obnovit důvěru v případě kolapsu. Jde o to, že 40% je sice diskutabilní, ale rozumné číslo.

Mnohé názory se přiklánějí k tomu, že prostě není dostatek zlata na podporu množství peněz v oběhu. To je jedna z námitek proti zlatému standardu. Ale to je to nesmysl. Vždy je dost zlata na podporu množství peněz v oběhu. Je to jen otázka ceny.
Pokud se tedy budeme řídit zmíněnými 40%, z 24 bilionů dolarů peněžní zásoby to vychází na cenu zlata kolem 9000 dolarů za unci. Ale držme se predikce 10 000 dolarů. Jako by zlato mohlo atakovat tak vysokou hranici? Dá se očekávat, že centrální banky začnou tlačit mnohem více peněz v době, kdy bude tato otázka aktuální. Následně, když se tiskařské lisy po celém světě zastaví, se již dostaneme do rozmezí mezi 9 a 10 tisíc dolarů za unci.

Jde o to, že daných 10 000 dolarů, není číslo, co jen tak střelíte od břicha. Je to skutečná matematicky implikovaná nedeflačná cena zlata. Pokud bychom znovu vytvořili zlatý standard za nižší cenu, bylo by to deflační. Muselo by se snížit množství peněz v oběhu s cílem vybalancovat jej v souladu s cenou zlata.

Zlato v mezinárodním měnovém systému
Základ této prognózy je zakořeněn v historii a monetární politice. Ale toto číslo by ode dneška za rok, mohlo být ještě vyšší, což je důležité, protože zlato si udržuje přední místo v mezinárodním měnovém systému, přesto, co říkají elity. Ale pokud zlato nejsou peníze, pokud zlato není součástí měnového systému, je-li zlato je jen komodita, s níž lidé obchodují, pak tato analýza platit nebude. My se přikláníme k názoru, že zlato jsou peníze, jak tomu vždy bylo. Zlato vždy bylo základem mezinárodního měnového systému. Do jisté míry to platí i dnes, ať už to centrální banky a elity uznat chtějí, nebo ne.

Pokud by zlato bylo skutečně irelevantní, proč by ho USA měli 8000 tun? Proč by MMF mělo 3000 tun, stejně jako Německo? Na základě čeho by Rusko ztrojnásobilo jeho zásoby za posledních 10 let podobně jako Čína? Proč se všichni rozhodli hromadit ho a nakupovat, pokud nemá žádnou roli v měnovém systému? Odpověď samozřejmě známe, ačkoliv peněžní elity tak brzy o zlatě mluvit nebudou.
Vžijte se do pozice síly centrální banky. Proč byste měli mít zájem o to, aby zlato bylo součástí této rovnice? Ztratili byste svobodu tištění peněz. Nikdo se nevzdává moci dobrovolně, ale mnozí nemají na výběr. Peněžní systém ukotven na zlatě by mohl obnovit zájem o zlato v případě finančního kolapsu.
Další otázkou je, co by mělo být tím katalyzátorem, který by mohl poslat zlato z dnešních úrovní na hranici 10 000 dolarů za unci? Je jich několik.

Spouštěč laviny
Použijme lavinu, jako metaforu. Když se nasbírá dostatek sněhu někde na úbočí hory, stává se tato masa nestabilní. V určitém bodě stačí jediná vločka a nastane spoušť. Koho bychom z ní ale měli vinit? Konkrétní vločku, nebo nestabilitu systému? Bé je správně. Ne konkrétní vločka, nestabilita systému je skutečná příčina. Současný měnový systém je nestabilní, sníh se hromadí a libovolný počet sněhových vloček může spustit lavinu. Není jednoduché dnes předpovědět, která to nakonec bude.
Mohl by to být například i geopolitický šok.

Írán nedávno cvičil námořnictvo na všech důležitých bodech na Středním Východě.

Prezident Trump uvedl, že pokud se tyto rychlé čluny dostanou příliš blízko k americkým lodím, jejich posádky skončí ve vodě. Druhý den už americká loď přizpůsobila svůj kurz poté, co íránské plavidlo se k ní přiblížilo na 600 yardů. Takže Američané a Íránci jsou v plné pohotovosti. Asi jak dlouho bude trvat, než se posádka jedné z těchto lodí k něčemu odhodlá a možná tak spustí něco mnohem větší? Severní Korea provedla testy čtyř balistických raket, které dopadly do Japonského moře. Severokorejské jaderné zbraně již brzy mohou do svého hledáčku zaměřit západní pobřeží USA. Americké ministerstvo zahraničí prohlásilo, že USA jsou připraveny "použít celou řadu možností, které mají k dispozici, pro odvrácení této rostoucí hrozby." Rychle rostoucí napětí je i v Jihočínském moři. Čína tam prezentuje své svaly proti americkým spojencům a americkým zájmům. I tam to může snadno přerůst do konfliktu. Existuje mnoho dalších geopolitických vzplanutí, které by mohly vyvolat významnou mezinárodní krizi.

Dalším spouštěcí vločkou může být přírodní katastrofa. Nebo politické zemětřesení.
Vezměme si francouzské volby, které jsou naplánovány na dvě kola v dubnu a květnu. Co když v nich Le Penová vyhraje? Není to sice pravděpodobné, ale trh většinou podceňuje takové pravděpodobnosti. Podobně i volby v Nizozemsku a ty říjnové v Německu. Výsledky těchto voleb by mohly vyvolat vážné pochybnosti o budoucnosti Evropské unie. Pointa je v množství potenciálních geopolitických otřesů, které by mohly ohrozit současný systém kromě stávajících obav z kolapsu akciového trhu nebo dluhové krize.
A na to bychom měli být připraveni.

Zdroj: news.sk